Slicer od základu

Lekce 6.1 — Slicer, profily a workflow (Prusa/Bambu/Orca)

🎯 Cíl lekce: Pochopíš, jak slicer funguje, proč se držet originálních profilů a jak vypadá běžný workflow od modelu po G-code.

Výklad

Slicer rozseká model na vrstvy a vygeneruje dráhy trysky a instrukce pro tiskárnu – G-code. Máš tři rozumné volby:

• Prusa Slicer – česky, vyladěný pro Prusu, ale zvládá i jiné stroje.
• Bambulab Studio (Bambu Studio) – intuitivní, ideální pro Bambulab.
• Orca Slicer – komunitní, hodně proladěný, podporuje řadu strojů a má skvělé kalibrační nástroje.

Všechny tři pracují podobně, takže když umíš jeden, přejdeš na druhý za odpoledne.

Drž se originálních profilů

Tohle je nejdůležitější pravidlo celého modulu: používej originální profily výrobce a nešahej do nich, dokud nevíš, co děláš. Výrobce za tebe odladil teploty, rychlosti, retrakce i chlazení pro konkrétní stroj a materiál. Když začneš přepisovat hodnoty, které jsi viděl v cizím videu, rozhodíš celou rovnováhu nastavení a pak honíš problém, který sis sám vyrobil.

Profil je sada nastavení rozdělená do tří oblastí: nastavení tisku (vrstvy, perimetry, výplň, rychlosti, podpory), nastavení filamentu (teploty, chlazení, retrakce, flow) a nastavení tiskárny (rozměry, tryska). Pro start ti stačí vybrat správnou tiskárnu a správný materiál a vše ostatní nech být.

Běžný workflow

Workflow je pořád stejný: stáhneš nebo vymodeluješ model, otevřeš ho v sliceru, vybereš profil tiskárny a materiálu, postavíš model na podložku, slicuješ, zkontroluješ náhled a pošleš G-code do stroje. Většinu času strávíš orientací modelu a kontrolou náhledu – tam se dělají rozhodnutí, co bude. Samotné slicování je jen kliknutí.

Klíčová čísla (tahák)

• Tři slicery: Prusa Slicer (CZ), Bambu Studio, Orca Slicer
• Profil = nastavení tisku + filamentu + tiskárny
• Workflow: model → profil → orientace → slice → náhled → G-code → tisk
• Originální profil výrobce = výchozí bod, neměň ho bez znalosti

⚠️ Časté chyby

• Přepisuješ profil podle cizího videa. Cizí hodnoty platí pro cizí stroj a filament. Vyjdi z originálního profilu pro svůj setup.
• Vybereš špatný profil materiálu. PLA profil na PETG ti udělá stringing a špatnou adhezi. Profil musí sedět na materiál v trysce.
• Přeskočíš náhled. Náhled po vrstvách je tvoje poslední pojistka. Vždycky se na něj koukni.

✅ Praktický úkol

Otevři svůj slicer a najdi tři sekce nastavení: tisk, filament, tiskárna. Vyber profil pro svůj stroj a pro PLA a projdi si, jaké hodnoty obsahuje (jen koukej, neměň). Pak slicuj jednoduchý model a otevři náhled po vrstvách. Cílem je zorientovat se v prostředí.

Lekce 6.2 — Vrstvy, perimetry a rychlost ("tisk o 200 %")

🎯 Cíl lekce: Pochopíš vztah mezi výškou vrstvy, počtem perimetrů a rychlostí a naučíš se, kdy a jak rychlost reálně ladit.

Výklad

Výška vrstvy

Výška vrstvy určuje, jak jemný bude povrch a jak dlouho tisk poběží. Nižší vrstva = jemnější detail, ale delší tisk. Vyšší vrstva = rychleji, ale viditelnější schody. Platí technické omezení: výška vrstvy nemá přesáhnout 80 % průměru trysky. U standardní trysky 0,4 mm je tedy strop 0,32 mm a běžně se jezdí 0,2 mm. Pro pevnost je často lepší jít s vrstvou níž, protože vrstvy se líp slepí.

Perimetry dělají pevnost

Tohle je věc, kterou hodně lidí nechápe: pevnost dělají perimetry, ne výplň. Perimetry jsou obvodové stěny dílu. Když chceš pevný díl, přidáš perimetry, ne výplň na 100 %. Sto procent výplně ti díl jenom zkroutí a sežere materiál, aniž bys získal odpovídající pevnost. Konkrétně: postavička nebo dekorace si vystačí se 2 perimetry, pevný funkční díl jede na 5 perimetrů.

Rychlost – "tisk o 200 %"

Tady musíme rozbít marketing. Výrobci se předhání čísly jako 600 mm/s, ale to je čistá reklama. Čím rychleji tiskneš, tím horší kvalita. Reálně se pohybuješ kolem 60 až 150, výjimečně 200 mm/s. Já osobně jedu vnější perimetry na 60 mm/s – to je plocha, kterou je vidět, takže tam nespěchám.

Rychlost navíc shora omezuje maximální objemová rychlost trysky, prakticky kolem 12 mm³/s. To je strop toho, kolik materiálu tryska zvládne za sekundu roztavit a protlačit. Můžeš si v sliceru nastavit jakkoliv vysokou rychlost, ale tryska ti víc materiálu prostě nevydá – takže nastavení nad tenhle limit je zbytečné.

A teď to nejdůležitější pravidlo celého modulu: první řešení problému s kvalitou je zpomalit. Stringuje to, drhne povrch, špatné rohy? Zpomal a polovina problémů zmizí.

Klíčová čísla (tahák)

• Výška vrstvy max 80 % průměru trysky (tryska 0,4 → max 0,32; běžně 0,2)
• Pevnost dělají perimetry, ne výplň
• Dekorace/postavička: 2 perimetry · pevný díl: 5 perimetrů
• Reálná rychlost: 60–150 (max 200) mm/s; 600 mm/s je marketing
• Vnější perimetry: 60 mm/s
• Maximální objemová rychlost: ~12 mm³/s (strop, co tryska zvládne)
• První krok při problému s kvalitou: zpomalit

⚠️ Časté chyby

• Honíš pevnost stoprocentní výplní. Místo pevnosti dostaneš kroucení a spotřebu materiálu. Přidej perimetry.
• Věříš číslu 600 mm/s. Marketingové maximum nemá nic společného s reálnou kvalitou. Drž se 60–150.
• Cpeš rychlost nad objemovou rychlost trysky. Tryska víc materiálu nevydá. Nad ~12 mm³/s je to k ničemu.

✅ Praktický úkol

Vezmi jeden model a slicuj ho dvakrát: jednou s 2 perimetry, jednou s 5 perimetry, a porovnej spotřebu a čas v náhledu. Pak nastav vnější perimetry na 60 mm/s a všimni si rozdílu v odhadu času. Cílem je vidět, jak perimetry a rychlost ovlivňují výsledek ještě před tiskem.

Lekce 6.3 — Výplň (infill): typy a procenta

🎯 Cíl lekce: Naučíš se volit hustotu a vzor výplně podle účelu dílu a pochopíš, kolik materiálu tě výplň reálně stojí.

Výklad

Výplň je vnitřní výztuž dílu – mřížka uvnitř, kterou nevidíš. Hustotu nastavuješ v procentech a vzor podle účelu. Připomínám z minulé lekce: pevnost dělají hlavně perimetry, výplň je doplněk.

Kolik procent

Praxe je jednoduchá:

• Postavička / dekorace: 2 perimetry a 8 % výplně (klidně i 5 %). Nic to nedrží, jen to vyplňuje objem.
• Pevný funkční díl: 5 perimetrů a 25 % výplně. Tady chceš, aby díl něco vydržel.
• Velký dutý díl: víc perimetrů a víc horních/spodních vrstev, samotná výplň stačí kolem 15 %.

Dej si pozor na spotřebu: každých 25 % výplně navíc znamená zhruba 120 g materiálu u většího dílu. Výplň je tichý žrout filamentu, takže ji nepřeháněj. Když chceš pevnost, sahej po perimetrech, ne po vyšší výplni.

Vzory výplně

Vzor je stejně důležitý jako procenta:

• Plástev (honeycomb), mřížka a trojúhelníky jsou nejpevnější. Když chceš nosnost, sahej po nich.
• Přímočará výplň (line) není na pevnost. Hodí se tak na 5 % pod dekoraci, kde nic nedrží. Ale pozor – při nízkém procentu se ti horní plocha může nad řídkou přímočarou výplní propadat. Pokud se top propadá, přepni na mřížku, která dá horní vrstvě líp na čem stát.

Shrnutí logiky: nejdřív se rozhodni, k čemu díl je. Dekorace = nízká výplň, levný a rychlý vzor. Funkční díl = víc perimetrů, 25 % a pevný vzor. Velký objem = nepřehánět procenta, řešit perimetry a horní/spodní vrstvy.

Klíčová čísla (tahák)

• Dekorace/postavička: 2 perimetry, 8 % (i 5 %)
• Pevný díl: 5 perimetrů, 25 %
• Velký dutý díl: víc perimetrů + víc top/bottom, výplň ~15 %
• +25 % výplně = cca +120 g materiálu
• Nejpevnější vzory: plástev / mřížka / trojúhelníky
• Přímočará (line): NE na pevnost; OK do 5 % pod dekoraci (top se může propadat → mřížka)

⚠️ Časté chyby

• Dáváš vysoké procento "pro jistotu". Spotřebuješ materiál a čas bez odpovídající pevnosti. Drž 8 % na dekoraci, 25 % na funkční díl.
• Použiješ přímočarou výplň pod pevný díl. Není to nosný vzor. Použij plástev, mřížku nebo trojúhelníky.
• Top se propadá nad řídkou výplní. Nízká line výplň neunese horní vrstvu. Přepni na mřížku.

✅ Praktický úkol

Slicuj stejný model třikrát: jednou 8 % přímočará, jednou 25 % plástev, jednou 15 % mřížka. Porovnej spotřebu a čas v náhledu a podívej se v řezu, jak vypadá vnitřek. Cílem je naučit se odhadnout, co tvůj konkrétní díl potřebuje.

Lekce 6.4 — Teploty, chlazení a první vrstva v sliceru

🎯 Cíl lekce: Nastavíš teploty trysky a podložky podle materiálu, pochopíš logiku chlazení a vyladíš první vrstvu přímo v sliceru.

Výklad

Teploty podle materiálu

Teplota je v profilu, ale musíš jí rozumět, protože ji budeš ladit. Orientační hodnoty z praxe a dokumentace:

• PLA: tryska 215 °C první vrstva / 210 °C další, podložka 60 °C. Chlazení naplno.
• PETG: tryska 230 °C první / 240 °C další, podložka 85 °C první / 90 °C další. Stringuje – když chlupatí, snižuj teplotu. Já PETG tisknu kolem 220 °C pomalu, na rychlých tiscích až 245 °C.
• ASA: tryska 260 °C, podložka 105 °C první / 110 °C další. Chlazení vypnuté.
• ABS: tryska 255 °C, podložka 100 °C. Chlazení vypnuté.

Pro pevnost má teplota velký vliv – teplejší vrstvy se líp slepí. U PLA je pevnostní maximum kolem 230 °C, u PETG kolem 245 °C. Pro hezký vzhled jdi spíš na spodní hranici teploty, pro pevnost na horní.

Chlazení – tady je to materiálově

Chlazení je rozdíl mezi materiály jako den a noc:

• PLA chladíš naplno na 100 %. Čím víc chladíš, tím ostřejší detaily a lepší převisy.
• PETG první vrstvy s vypnutým ventilátorem, pak kolem 50 %. Maximální pevnost dostaneš s vypnutým chlazením.
• ASA a ABS chladíš vypnutě. Ventilátor by způsobil praskání a delaminaci. U ASA dáš chlazení nanejvýš lehce na převisech.

Logika je jednoduchá: PLA chce chladit, technické materiály ne. Když ASA delaminuje, je to skoro vždy málo tepla a moc chlazení – přidej 10 až 15 °C a chlazení vypni.

První vrstva v sliceru

První vrstvu neřešíš jen výškou trysky (to byla lekce 5.3), ale i v sliceru. Sniž rychlost první vrstvy zhruba na 75 % běžné rychlosti – pomalejší první vrstva líp přilne. U PETG, ABS, ASA, PA a PC počítej s lepidlem (tyčinka, 3D lak). PLA na čistém PEI plátu žádné lepidlo nepotřebuje.

Klíčová čísla (tahák)

• PETG z praxe: ~220 °C pomalu, až 245 °C na rychlých
• Pevnostní maximum: PLA ~230 °C, PETG ~245 °C
• První vrstva v sliceru: rychlost ~75 %
• Lepidlo pro PETG/ABS/ASA/PA/PC; PLA na PEI bez lepidla

⚠️ Časté chyby

• Chladíš ASA/ABS naplno jako PLA. Výsledek je praskání a delaminace. Chlazení u technických materiálů vypni.
• PETG stringuje a ty hned sušíš filament. Nejdřív sniž teplotu – chlupatění je většinou o teplotě a retrakci, ne o vlhkosti.
• Necháš první vrstvu na plné rychlosti. Špatně přilne. Sniž ji na cca 75 %.

✅ Praktický úkol

V sliceru najdi nastavení teploty trysky a podložky, chlazení a rychlosti první vrstvy. Pro PLA ověř, že máš chlazení na 100 % a první vrstvu zpomalenou. Pokud máš PETG, sniž rychlost první vrstvy, nastav chlazení první vrstvy na off a vyzkoušej tisk testovacího kvádru. Cílem je rozumět tomu, kde se teplota a chlazení v profilu nastavují.

Lekce 6.5 — Podpory (supporty) správně

🎯 Cíl lekce: Nastavíš podpory tak, aby držely převisy, ale daly se v pohodě odstranit – s konkrétními hodnotami z praxe.

Výklad

Podpory jsou pomocný materiál pod převisy, který se po tisku odstraní. Tiskárna neumí tisknout do vzduchu – do zhruba 40° převisu to projde bez podpor, strmější převis už potřebuje podpěru. Klíč je nastavit podpory tak, aby svou práci udělaly, ale šly pohodlně pryč.

Maluj podpory ručně, ne automaticky

V Prusa Sliceru používej chytré malování podpor jen na převisech, ne automatické podpory. Automat ti naplácá podpory i tam, kde nejsou potřeba, sežere materiál a čas a zhorší povrch. Ručně označíš jen místa, kde to fakt potřebuješ.

Konkrétní parametry z praxe

Tohle jsou hodnoty, které reálně používám:

• Rozteč podpor: 6 mm pro jednoduché díly, 4 mm pro složité. Prusa má default 2 mm, ale to ti udělá tak hustou neodstranitelnou kostku, že ji budeš ulamovat půl hodiny.
• Mezera mezi objektem a podporou: 0,2 mm (to je maximum, co dává smysl). Menší mezera 0,1 mm dá lepší povrch, ale podpory pak jdou hůř odstranit. Drž 0,2.
• Úhel podpor: 35°.
• Kontaktní vrstvy: 5 u jednoduchých dílů (celá podpora se pak sloupne jako celek), 2 tam, kde se podpora odstraňuje špatně.
• Výška kontaktní vrstvy: 0,2 mm.

Mosty podporu nepotřebují

Důležité: rovný most, tedy přemostění mezi dvěma body, podporu nepotřebuje – filament se přes mezeru napne a překlene ji sám. Podporu potřebuje až zaoblené přemostění, kde se materiál nemá o co opřít. Než šáhneš po podporách, koukni, jestli to není obyčejný most, který tiskárna zvládne i tak.

Klíčová čísla (tahák)

• Převis do ~40°: bez podpor; strmější: podpory
• Maluj podpory ručně jen na převisech, NE auto
• Rozteč: 6 mm jednoduché / 4 mm složité (Prusa default 2 mm = neodstranitelné)
• Mezera objekt–podpora: 0,2 mm (max); 0,1 = lepší povrch, horší odstranění
• Úhel: 35°
• Kontaktní vrstvy: 5 jednoduché (sloupne se) / 2 kde špatně odstranit
• Výška kontaktní vrstvy: 0,2 mm
• Rovný most podporu nepotřebuje; zaoblené přemostění ano

⚠️ Časté chyby

• Necháš automatické podpory. Naplácají se i tam, kde nejsou potřeba. Maluj ručně jen na převisech.
• Necháš default rozteč 2 mm. Vznikne neodstranitelná kostka. Dej 6 mm na jednoduché, 4 mm na složité.
• Dáváš podpory pod každý most. Rovný most se napne sám. Podporu řeš jen u zaoblených přemostění a strmých převisů.

✅ Praktický úkol

Vezmi model s převisem. Vypni automatické podpory a chytrým malováním označ jen převislá místa. Nastav rozteč 6 mm, mezeru 0,2 mm, úhel 35° a kontaktní vrstvy 5. Slicuj a zkontroluj v náhledu, že podpory jsou jen tam, kde mají být. Cílem je podpora, která drží a přitom jde sloupnout.

Lekce 6.6 — Brim, raft, šev a další detaily

🎯 Cíl lekce: Pochopíš, kdy použít brim a raft, jak schovat šev a jak řešit drobné vady přímo v sliceru.

Výklad

Brim a raft – pomoc s adhezí

Brim je límec kolem dílu v rovině první vrstvy. Zvětší kontaktní plochu s podložkou, takže se díl míň kroutí a líp drží. Používá se hlavně u materiálů náchylných na warping a u dílů s malou kontaktní plochou. U ASA dělám brim kolem 5 mm, u ABS a ASA se osvědčí i víc smyček, klidně širší límec. Brim po tisku jen odlomíš.

Raft je celá podložka pod dílem – díl tiskneš na "kobereček" z materiálu. Sahej po něm spíš výjimečně, když ti díl jinak nedrží. Stojí materiál i čas a spodní strana není tak hezká.

Šev – kam se schová začátek vrstvy

Každá vrstva někde začne a skončí, a v tom bodě vznikne malá tečka nebo nedokonalost – tomu se říká šev. Slicer ti umožní šev schovat: nastav ho do rohu nebo na zadní, méně viditelnou stranu dílu. Ze švu se stávají blobs (kapičky), takže když máš na švu boule, pomůže schovat šev, lehce přidat retrakci a zapnout pressure advance.

Elephant foot – roztažená spodní hrana

Spodní vrstvy někdy "ujedou" do stran a vznikne rozšířená pata, takzvaný elephant foot. Největší vliv má teplota podložky – sniž ji. V sliceru pak zapni kompenzaci elephant foot (Elephant's Foot Compensation), nebo dílu udělej zkosení (chamfer) na spodní hraně.

Pár pravidel návrhu pro tisk

Když si díl navrhuješ sám, slicer ti odvděčí dodržení pár pravidel: minimální tloušťka stěny aspoň 1 mm (alespoň dvě šířky trysky), místo ostrého převisu radši zkosení (chamfer), zaoblené hrany místo ostrých, jednoduchá první vrstva bez textu a co nejmenší kontakt s podložkou. Tyhle drobnosti rozhodují o tom, jestli díl vyjede čistě, nebo se s ním budeš párat.

Klíčová čísla (tahák)

• Brim: límec v 1. vrstvě proti warpingu; ASA ~5 mm, ABS/ASA klidně víc smyček
• Raft: celá podložka pod dílem – jen výjimečně (žere materiál i čas)
• Šev: schovat do rohu / na zadní stranu; boule na švu → retrakce +0,5, pressure advance
• Elephant foot: snížit teplotu podložky (největší dopad) + kompenzace / chamfer
• Návrh: stěna min 1 mm, chamfer místo převisu, zaoblené hrany, jednoduchá 1. vrstva, min kontakt s podložkou

⚠️ Časté chyby

• Saháš po raftu místo brimu. Raft žere materiál a kazí spodek. Nejdřív zkus brim, raft jen výjimečně.
• Necháš šev na viditelné straně. Tečka pak hyzdí pohledovou plochu. Nastav šev do rohu nebo dozadu.
• Bojuješ s elephant foot jen v sliceru. Hlavní páka je teplota podložky. Sniž ji, pak řeš kompenzaci a chamfer.

✅ Praktický úkol

Slicuj díl s malou kontaktní plochou a přidej brim 5 mm – v náhledu uvidíš límec. Pak najdi nastavení švu a přepni ho do rohu nebo na zadní stranu. Pokud máš díl, kterému ujíždí spodní hrana, sniž teplotu podložky a zapni kompenzaci elephant foot. Cílem je umět sáhnout po správném detailu podle konkrétní vady.